Bible je soubor pohádek

07.07.2009 23:37

Bible je plna rozporů.Již samotné stvoření je v této knize knih popisováno ve třech verzích.Nejstarší předloha vznikla někdy mezi lety 1200-900 př.nl.V Mojžíšových dobách.Tehdy opustily semitské kmeny Sinajskou poušť a přestěhovali se do Kanaánu.Postupně z nich tak vznikl jednotný Izraelský národ.Po čtyřicetiletém putování pouští se podařilo kočovníkům dosáhnout země zaslíbené.Připadalo jim že se snad dostali do ráje a svoje zážitky zanechali v písemné podobě potomkům ( 1.Mojžíšova,2):V den kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko,ani žádná polní bylina,neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm,a nebylo člověka,který by zemi obdělával.I vytvořil Bůh člověka a vdechl mu v chřípí dech života.Tak se stal člověk živým tvorem.Bůh vsadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka.Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví –plody k jídlu-uprostřed Edenu pak strom Života a strom poznání dobrého a zlého.Z Edenu vychází řeka aby napájela zahradu.Odtud se rozděluje na čtyři samostatné toky.

Druhá zpráva byla popsána později,asi kolem roku 800př.nl.Nalezneme jí v žalmu 104 Starého zákona.V době jejího vzniku se již formoval stát Judea.Izraelité se stali vyspělým a kulturním národem.Katastrofický rok 857 před.nl. byl zatím vzdálenou budoucností.Král Nabuchodonosor ještě neodvlekl duchovní elitu židovského lidu do Babylonského otroctví.Text druhé legendy o vzniku světa a člověka se i svou formou liší od té,kterou jsem tu již zkráceně citoval.Stvoření je popisováno formou hymnického chvalozpěvu.Člověk již nehrál podřízenou a pasivní roli.Do popředí žalmu se dostaly dálavy nebes,vysoké hory,hluboká údolí a početná zvířata.Halíš se světlemjak pláštěm,rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu,mezi vodami si kleneš síně,z mračen si vůz činíš,a vznášíš se na perutích větru.Z vichrů si činíš své posly,z ohnivých plamenů sluhy.Zemi jsi založil na pilířích,aby se nehnula na věky a navždy.Stop.Nebudu to citovat celé.Jaký je to rozdíl,pokud porovnáme euforické verše s střízlivým líčením,které je obsaženo ve třetí zprávě o stvoření světa.Třetí zpráva je sice umístěna na začátku knihy Genesis,ale je ze všech verzí nejmladší.Vznikla někdy kolem roku 500 pře.nl.Sedmaosmdesát let před tím byl zničen jeruzalémský chrám,ale nyní byl konečně zase postaven.Bolestné zkušenosti z Babylonu se promítly do písemného textu.Autoři převzali typicky babylonskou metodu psaní.V oněch dobách před 2500 lety se názor na svět i na Boha nápadně změnil.V nejstarší zprávě o stvoření byl Bůh tak říkajíc přiřazen každému jednotlivému člověku.V žalmu 1O4 shlížel na zástup modlících se věřících,ale ve třetí zprávě se setkáme s univerzálním Bohem,stvořitelem země a vesmíru.Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma.Ale nad vodami vznášel se duch Boží.I řekl.Bud světlo.A bylo světlo.Viděl že světlo je dobré,a oddělil světlo od tmy.Těmito slovy začíná první kapitola Genesis.Ve třech uvedených zprávách o stvoření světa se odrážejí poznatky doby jejich vzniku.Mezi nejstarší zprávou a dvěma dalšími leží propast několika století.V nejstarší verzi byl člověk stvořen hned prvního dne,v nejmladší naopak až v den šestý.Tento rozpor vysvětluje V.Farkas jednoduše.Učenci žijící kolem roku 500 př.nl.ve staré Palestině si již uvědomovali,že člověk je korunou vývoje přírody,i když to tak vědecky neformovali.