Cherubové

08.07.2009 12:54

Podle tradice, prý bůh východně od zahrady Edenu usadil Cheruby s mihajícím se plameným mečem, aby střežili cestu ke stromu života. Třebaže jsou Cherubové prvními anděly, s kterýma se setkáme v bibli, do řad nebeské hiearchii vstoupili ve skutečnosti později. I tak se jim však v době, kdy Dionysus psal své významné dílo, podařilo zajistit si druhé místo kolem trůnu nejvyššího. Hebrejský termín zněl keruv, což někteří učenci překládali jako přímluvce a jiní zas jako poznání. Původní Ka-ri.bu, byli strašní a obludní strážci chrámů a paláců v Sumeru a Babylonu. Židé se během svého zajetí v Babylonu museli s těmito anděly setkat. Prakticky po celém východě tyto monstra s orlími hlavami střežila brány, ale i asyrský strom věčného života. Pro židovského zákoníka, jatého posvátnou hrůzou nebylo nic snažšího, než si vypujčit strom i s jeho strážcem, a přenést jej do židovské rajské zahrady. V době, kdy Theodor(kžestanský biskup z Herakleje) mluvil o Cherubech jako o šelmách, které mohly Adama odradit od vstupu do ráje, už byla proměna ukončena. Tolik o jejich rodokmenu.

Máme to štěstí, že díky setkání, k němuž došlo u řeky Kebar, se nám dochoval jeden popis Cheruba. Žid Ezechiel píše, že se setkal se čtyřmi cheruby, z niž každý měl čtyři obličeje, čtyři křídla.