Fenomén života

03.10.2009 12:31

Nedávno se mi kamarád ptal, kde vlastně sídlí ta duše. Jestli je v srdci, mozku, nebo v rozkroku. Na tuto otázku se opravdu dosti špatně odpovídá člověku, který nemá ani ponětí, co je to duše. Tak tedy, začneme dosti daleko, na začátku. Musíme si napřed vysvětlit několik pojmů, je to opravdu těžké pro začátečníky, ale lehké pro pokročilé.

Základní problém o duši tkví vlastně hned na začátku, a sice  v tom, že západní věda, říkejme spíše moderní věda, tak tedy moderní věda není schopna uspokojivě vysvětlit, co je to život. I když v minulých letech bylo podniknuto mnoho pokusů vyložit podstatu a původ života jako biochemickou kombinaci hmoty, vědci přeci jenom nedokážou na všechno podat uspokojivou odpověď, vlastně nedokáží udat žádnou uspokojivou odpověď. Nedokáží například vysvětlit, jak náhodně žijící hmota dokáže myslet, halavně oživnout, ale i vysvětlit prožitky hraničící se smrtí, které obhajuje parapsychologický výzkum. britský molekulární biolog Francis Crick (1916-2004) již od roku 1966 světové veřejnosti oznamoval, že v nejbližší době vědecky dokáže, že život není nic jiného, než chemická reakce. A další vědátoři se ho snažili napodobit. Jediné co připustili bylo, že v pátrání po tajemství života skončili u atomů a elektronů. A ty jak je známo nevykazují nejmenší známky života.

Jelikož život jako takový není (mé přesvědčení) chemické ani fyzické podstaty, je zřejmé, že v této oblasti, v tomto puntíku našeho bytí, nemohou v žádném případě fungovat matematické a ani přírodní zákony, tedy nefunguje zde nic, žádné zákony, které řídí pohyb neživé hmoty. Přesto ale musejí nějaké zákony existovat, podle kterých vzniká a zaniká život, tedy rodí se a umírají bytosti. Teď se musím opřít o nejstarší prameny k tomuto tématu, a to o védskou literaturu, hlavně Bhagavatgítu. Bhagavadgíta objasňuje, jak se živé organismy projevují různými symptomy života (jako je rozmnožování, růst, látková výměna atd) jen proto, že jsou obdařeny částicemi energie, které se nazývají atman – v překladu duše. Každá jednotlivá duše – atman- se nachází na určitém stupni vývoje svého vědomí, a podle toho se zdržuje v určité biologické formě, tedy těle, a´t už lidském či zvířecím.

Jestli je to složité, si to přečtěte ještě jednou, já zatím budu pokračovat v dalším výkladu.

Bhagavadgíta uvádí (pro nejlepší pochopení zůstanu u hinduistů a budhistů) že veškerý hmotný svět, se skládá z osmi základních prvků, a to z pěti hrubohmotných, a třech jemnohmotných.

Hrubohmotné prvky jsou – země, voda, oheň, vzduch a éter.

Tedy

1, pevné látky – země

2, tekutiny – voda

3, zářivá energie – oheň

4, plyny – vzduch

5, vzduchoprázdno – éter.

Tedy základy našeho hmotného světa, hmotného těla. očima vidíme, ušima slyšíme, nosem čicháme, jazyke chutíme, kůží cítíme. Tímto způsobem vstupujeme jako duše do hmotného, tedy tohoto světa.

nad těmito pěti hrubohmotnými prvky jsou tři jemnohmotné.

6, mysl

7, inteligence

8, ego

Mezi aktivity jemnohmotného světa, patří v prvé řadě myšlení, pocity a přání, inteligence, tedy schopnost spolu rozlišovat  spolu s pamětí, a schopností vzpomínání. A nakonec k jemnohmotným prvkům musíme také zařadit uvědomování si já.

Kromě těchto prvků, je zde ještě jiná, vyšší energie, sestávající se z živých bytostí, kteří využívají zdroje oné hmotné, nižší přírody. Tato duše si je vědoma sama sebe, svých myšlenek, pocitů, své mysli a inteligence, a stejně tak vnímá svou identitu, tedy já jsem. Tato duše, nebo jestli chceme říkat energie, stojí nad jemnohmotným tělem, skrze něž je spojena se svým hrubohmotným fyzickým tělem. A to je život, duše, energie, je to v celém těle, ožívá a existuje. To je život.

Proto je pro přírodní vědy obtížné přesně definovat rozdíl mezi živým a mrtvým. Když totiž, jak říkají, život není nic jiného, než spojení molekul, pak by přeci mělo být možné mrtvé tělo probudit. Ale ono to nejde, ha.