Jaké jsou druhy duší?

08.07.2009 11:55

Měli bychom chápat význam slova ,, zemřel, zesnul" jako ,, přešel, opustil fyzické tělo, hmotu, opustila síla, která tělo oživovala, tedy energie ( duše) Nesmrtelný duch v obalech, ve kterých je vědomí, a které nazýváme duše. Paní Božena Koubová, ve své knize píše. Smysl zraku, nám neumožňuje vidět světy kolem nás, ve kterých naši zesnulí žijí, a věřte, že čím vzdálenější úrovni od nás jsou, v tím větší lásce žijí. Tato hmotná úroveň, ve které se inkarnujeme do fyzických těl, je ,,dole"paralelně: duální, nízkovibrační, pomalá, chladná.
Na hřbitově často hovoří lidé k zesnulým, vypráví jim co je nového, nebo si postěžují. Většina lidí věří, že ho duše zesnulých slyší. Tyto monology většinou monology nejsou, neboť smysl sluchu, nám neumožňuje slyšet odpovědi, či rady našich známých, kteří bez fyzického těla, nemohou používat řeč. Jejich obaly mají jiný kmitočet,než hmota, proto mohou prolnout zdí, kovem, dřevem, mohou se prolnout i fyzickým tělem, převtělí se k jinému duchu do jeho fyzického těla. Přivtělují se v narkóze, v bezvědomí, ale za plného vědomí člověka. Ten pak líčí své pocity takto. ,,To nejsem já,něco mne k tomu nabádá někdy jsem takový, a jindy úplně jiný, dělám to, co nechci, nejsem ve své kůži,někdy to může dojít daleko, až je člověku určena diagnoza - schizofrenie- rozdvojení osobnosti.

Citová duše

Božena Koubová - Nesvobodné duše

Některé duše, přestože mohou, neodejdou, protože nemohou opustit své milované pozůstalé. Pouto k milovanému člověku je tak mocné, že duše odmítá odejít do vyšší úrovně, kam podle zákona přitažlivosti patří. Proto zustává v auře milovaného člověka, nebo se prolne, převtělí, do jeho fyzického těla. Člověk pocituje vyzařování její aury a snad i její přítomnost. Tyto duše ovlivňují člověka svými myšlenkami, a člověk podle nich tak jedná.
 

Stydící se duše


V naší úrovni jsou taky takové duše, které se stydí odejít tam, kam podle zákona stejnorodosti patří. Stydí se za to jak žily, neboť bez fyzického těla, je vše viditelné. Každý čin a každá myšlenka jsou viditelné, obnažené, a žádnou z nich, nelze schovat.Pro takovou duši je přijatelnější přivtělit se k jakémukoliv člověku do jeho fyzického těla, aby mohla žít dále, v této hmotné úrovni. Raději bude snášet s majitelem těla nesnáze, než aby ukázala svůj prožitý život, který žila ve hmotné úrovni.
 

Bloudící duše

Jsou zde také duše bloudící, které neví, co mají dělat. Neví, že mohou litováním následků svých dřívějších činů prolínat do vyšších úrovní. Nechápou ani, že zemřeli a nemají, ať už z jakýchkoliv důvodů, své fyzické tělo. Vnímají svůj život podobně, jako člověk vnímá své sny. Ze svých mentálních těl, prožívají zmatené děje, jejich vědomí se neustále probírá záznamy dřívějších myšlenek a činů a opět je prožívají. Stále prožívají těžké energie strachu a zoufalství, stále dokola se v jejich vědomí opakují děje, které samy vymyslely a vykonaly. Prosnívají svůj život v něčem, čemu se říká peklo. Jsou slepé a hluché k okolnímu světu tak, jak byly slepé a hluché ve svých hmotných tělech, k těm, který trpěli jejich vinnou. Tyto duše jsou přitahovány energií zoufalství a strachu. jakmile se taková duše k někomu převtělí, končí pro ní peklo, které prožívala. Mohou přežívat i v auře člověka, a může jich tam být i více.
 

Materialistické duše

Zůstávají zde také duše, které nedokáží opustit svůj majetek. Nemohou se smířit s tím, že s jejich majetkem, nyní hospodaří někdo jiný a těžce nesou, jak jiní lidé žijí v jejich domech či používají jejich majetek, na kterém stále tolik lpí. Tyto duše nechápou, jak je zbytečné, lpít na hmotných věcech. Za jejich života ve hmotném těle, byl jejich žebříček hodnot nesprávně seřazen a nyní si v sobectví a závisti prodlužují svůj život. Nybyl li člověk nespravedlivě, nebo jinak špatně,majetek mrtvého, ať děkuje za smysl zraku, který mu nedovolí vidět nehmotné. Zemřelý se totiž dlouho snaží o nápravu. Je-li taková duše držena svými negativními vlastnostmi v této úrovni, zdržuje se v místech, na kterých stále lpí. Může se pohybovat ve svém domě jako neviditelný duch, může se k někomu zde žijícímu přivtělit a může toto fyzické tělo opouštět podle libosti, jak se jí zachce. Může v domě a v této podobě žít tak dlouho, než nadejde její inkarnace.
 

Závislá duše


Jiné duše zde poutá závislost. Člověk, požívací alkohol či drogy, nebo nikotin, má ve své auře výpary těchto látek, které jsou lákadlem pro duše, které ve fyzickém těle holdovaly alkoholu, drogám nebo kouření. Přivtělí se proto, aby si taky užily, neboť ve fyzickém těle využijí smysl chuti, čichu a opojení těla. Člověk který se rozhodne skončit s alkoholem, nebo drogami, může se sebevíc snažit o abstinenci, převtělená duše bude ohromovat vůli toho člověka, bude ho neustále nutit a nabádat, aby v požívání alkoholu či drog neustal. Proto panuje názor, že je težké zbavit se závislosti. Stává se i to,že závislá duše přivede člověka k závislosti. Člověk si pak myslí, že nemá vůli k abstinenci, a se svým jednáním se nemůže smířit. Někteří zemřelí, také neustále vysedávají ve svých hospodách a když sichtějí vychutnat alkohol, jednoduše se přivtělí do těla člověka, který popíjí.
 

Duše pomstychtivé

U některých lidí, se zdržují duše čistě z pomsty. Ublížil lil člověk člověku a poškozený má i po smrti myšlenky na pomstu, může se mstít, a to mnohdy hůře, než ve fyzickém těle. S chutí pomsty žijí neustále vedle tohoto člověka. Může se zdržovat v jeho auře, a oslabovat ho odčerpáváním jeho energie. Svymi myšlenkami typu ,, zničte mu jeho plány, nenáviďte ho, ubližujte mu" - ovlivňuje jeho okolí, se kterým se stýká. Tato duše toužící po pomstě se může, kdykoliv chce, převtělit do těla onoho člověka. Může jej mentálně přetvářet, vnucovat mu svoje myšlenky, svou vůli, svou nenávist či sexuální orientaci. Může začít ovládat jeho tělo, má možnost po celý zbytek jeho inkarnace kazit mu jeho život. Taková duše pronásleduje viníka i po jeho smrti. Nedá mu klidu, připomíná, vyčítá, a doslova si jej hlídá. Inkarnuje-li se viník dříve, od jeho početí začíná týrání znovu. Utvářející se fyzické tělo,mohou oba ještě opouštět, kdy se jim zachce, ale viník svému pronásledovateli utéci nemůže. Je silně ovlivňován a stresován po celý prenatální věk.
Narodit se mohou společně. Ten, co kdysi bezcitně ubližoval, a ten, co v touze po pomstě bezcitně ubližuje nyní. Oba mohou být v jednom, právě narozeném těle. Pravý majitel těla si ve své inkarnaci vybral rodiče, kteří splňují podmínky pro jeho další život. Se spoustou úkolů a předsevzetí přišel do nové inkarnace naplnit svůj osud. Jenže ten, co do jeho těla nepatří,má opětovně plno možností ubližovat a veškerá předsevzetí kazit. Může ubližovat tím, že se v těle sám projevuje. Drásá rodičům nervy a dítě je pak trestáno. Může taky donutit majitele těla k tomu, aby si sám ubližoval a trpěl tím fyzickou bolestí. Nutí jej dělat věci, pro které se mu ostatní smějí. Myšlenky nabádá ostatní, aby toho člověka mezi sebe nepřijali, aby mu ubližovali.
Duše toužící jen po pomstě, si neuvědomuje, že k bolesti, kterou jí dotyční způsobil, tvoří si podmínky pro bolesti další a to právě takové, jaké svým ovlivňováním způsobila.
 

Duše zajatec času a prostoru

Další duše žijící mezi námi, jsou duše, zajatci času a prostoru. Tyto duše jsou však v té úrovni, kam podle zákona patří. Jsou natolik zatěžkaný minulým životem, že se se svou tíhou negativní energie připoutávají ke hmotnosti. Tyto duše zůstaly v nejnižším stupni astrálu zatěžány záznamy vlastního sobectví, závisti, násilí, strachu. Tímto tvořili, a nyní v tom žijí.
Z těchto energií mohou prolínat vědomím do vyšší úrovně pouze uvědoměním si následků své viny a prosbou za odpuštění, což nedokázaly ve fyzických tělech. Pro většinu z nich je však jednodušší přivtělit se k nějakému člověku. Dají přednost prožitkům těla a cítí se být člověkem. Mohou bez problému kdykoliv tělo člověka opustit a znovu se do něho vrátit, nebo si vybrat jiné tělo. Některé se snaží tělo ovládnout, a nezřídka se jim to podaří. Majitel těla může cizí duši cítit, nebo slyšet, může si s ní povídat. Říká se tomu schizofrenie.
 

Duše z ještě nižší úrovně

Do našich míst jsou také často odváděny duše, které svou tíhou již nepatří ani do tétoúrovně, ale přicházejí sem z úrovně ještě nižší. Někteří lidé kvalitou svého vibračního informačního pole vytvořili podmínky - vibrační most - pro tyto duše. RNK - ribonukleová kyselina - a DNK - deoxyribonukleová kyselina - je mimo jiné také nositelkou informačního pole. Zákonem přitažlivosti stejnorodého je duši nízké morální kvality umožněn vstup do informačního vibračního pole člověka stejných kvalit. Takto se dostávají do této úrovně, a pak je přivtělení se do fyzického těla člověka velice snadné. Prolnutím se skrze fyzické tělo mu doslova ucpe některé čakry v emociálním, mentálním a astrálním těle. Zastře svými vibracemi cit, a člověk ztrácí intuici. Její myšlenkový projev je zcela negativní a velmi jim člověka ovlivnuje. Sadismus, brutalita, bezcitnost, tělesné já. Pod tíhou negativních vlastností je jí naprosto jedno, že ubližuje a působí bolest.
Ve všech úrovní existuje zákon, akce - reakce. A tak i na tyto duše působí spravedlnost, bez ohledu na to, zda je či není ve fyzickém těle. Dá se to říci i takto. Prožívá li člověk negativní karmu, člověk to odnáší s ní.
 
Sestavila Božena Koubová