Nesrovnalost v zahradě Eden

07.07.2009 23:36

Jednou z nejznámějších rekvizit Starého zákona je strom života a poznání.Je o něm zmiňováno až na konci vyprávění o Edenu.Podivní je postup Boha,který Adama poučoval(ještě před stvořením Evy):Z každého stromu v zahradě smíš jíst.Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez.V den kdy bys z něho jedl,propadneš smrti.(Gen-2,16-17).Když byl zákaz porušen,vyhnal Bůh první dva lidi ze zahrady slovy:Ted je člověk jako jeden z nás,zná dobré i zlé.Nepřipustím aby vztáhl ruku po stromu života,jedl a byl živ navěky.(Gen 3,22).Vzbuzuje to dojem,že se Bůh obával rostoucí inteligence jím stvořených lidí.A určitě právem.Když totiž Adam s Evou pojedli ze stromu poznání,rozšířily se jejich horizonty,náhle dokázali rozlišit spravedlnost od nespravedlnosti.Proč však Bůh ony dva (nebezpečné) stromy do Edenu vůbec vsadil?Proč obdařil lidi vůlí svobodně se rozhodovat,když pak žárlivě sledoval jejich přirozený vývoj a snažil se mu zabránit?Jeden ROZPOR za DRUHÝM.Sám Bůh nám poskytl indicií k vysvětlení některých z nich.Při vyhnání Adama a Evy z Ráje totiž řekl.Ted je člověk jako jeden z nás.Poznání dobrého a zlého ,práva a bezpráví hrozilo,že se člověk stane podobným Bohům.Bude jako jeden z nich.Opět se objevuje slovo Bohové v množném čísle.Bůh se najednou označuje jako jeden z mnoha stvořitelů.(člověk jako jeden z nás).

Zázračné stromy se neobjevují jenom v Bibli.Setkáme se s nimi taky u starých Řeků a Germánů.Bývaly cenným majetkem Bohů.Nebeské bytosti museli jíst jejich plody,aby si uchovali své věčné mládí.Podle Babylonských legend požívali Bohové zvláštní chléb a vodu života.Fragmenty prastarých pověstí byly převzaty do Starého zákona-včetně nás matoucího množného čísla.(člověk je jako jeden z nás).Zůstanme ještě chvilku u obou rajských stromů,které se staly příčinou Adamova hříchů.Ten příběh všichni alespoň v hrubých rysech známe.Eva podlehla naléhání hada a utrhla jablko ze stromu poznání.Společně s Adamem ho snědla,čímž spáchali hřích.S jablkem to však není jednoduché.-Genesis3.6-Žena viděla že je strom s plody dobrými k jídlu,lákavý pro oči,strom slibující vševědoucnost.Vzala tedy z jeho PLODŮ a jedla,dala také svému muži,který byl s ní,a on též jedl.O jablku nepadlo ani slovo.Proč tedy říkáme že utrhli jablko???Mohl to být jaký koli jiný plod.(pomeranč,hruška atd.).V Bibli se píše pouze o plodu.Odpověď má pro nás V.Farkas ve své knize.Již na starořeckých malbách,kterými se inspirovali středověcí malíři,se jednoznačně jednalo o jabloně.Řecké jabloně však nesouvisí s mýty o ráji,ale s pověstí o jablkách Hesperidek,což byli dcery Atlase a Nyx.Jak známo,tato jablka jim dokázal uzmout pouze hrdina Herakles.Řekové však nebyli první co vymysleli legendy o ovocném stromu.Před osmdesáti lety bylo při vykopávkách nalezeno sumerské pečetidlo,na kterém je vyobrazen strom obsypaný plody.Vpravo stojí muž,vlevo žena a oba jsou nazí.Žena vztahuje ruce po plodech.Za jejími zády je viditelná tenká čára.Symbolizuje hada.To znamená že mýtus o pokušení přecházel od Sumerů a pak Babylonanů k Řekům a dostal se nakonec až k Římanům.Nyní již víme,že v Bibli neexistuje zmínka,která by dokládala,že strom poznání byl jabloní.Adam i Eva pojedli ze stromu a vzápětí se zahalili do fíkových listů.To nemůže být náhoda.Lidé poznali,že jsou nazí,a začali se stydět.Nemůžeme předpokládat že se vydali někam daleko hledat vhodné listy pro zahalení.Logické je že použili listí ze stromu,pod kterým momentálně byli a z kterého před chvilkou jedli.Jediný možný závěr je ten,že Adam a Eva se nacházeli pod fíkovníkem,a oním záhadným plodem tedy musel být FÍK.