O soudném dni, hmotné mysli - jen taková krátká úvaha

06.07.2014 20:21

Spasení všeho lidstva spočívá na pokroku a zkoušce a je bez nich nedosažitelné. Nebe není místem, ale božským stavem Mysli, v němž jsou veškeré projevy Mysli harmonické a nesmrtelné, protože v něm není hříchu, a my shledáváme, že člověk nemá svou vlastní spravedlnost, ale, že má mysl Páně, jak praví Písmo.
Na kteréž místo padá to dřevo, to zůstává. Tak čteme v Kazateli. Tento výrok se změnil v lidové přísloví ,,Jak strom padne, tak leží." Jak člověk usne, tak se probudí. Jak smrt nalezne smrtelného člověka, takovým bude po smrti, dokud zkouška a vzrůst nezpůsobí potřebnou změnu. Mysl se nikdy nestane prachem. Žádné vzkříšení z hrobu neočekává Mysl čili Život, neboť hrob nemá moci nad žádným z nich. Žádný poslední soud neočekává smrtelníky, neboť soudný den moudrosti přichází každou hodinu a neustále, totiž soud, jimž smrtelný člověk je zbavován všeho hmotného omylu. A duchovní omyl neexistuje. Když poslední smrtelná chyba bude zničena, pak zazní poslední zatroubení, jež ukončí boj Pravdy s omylem smrtelností ,, o tom pak dni a hodině té žádný neví". Zde proroctví končí. Jedině Božská Věda může dosáhnout výšin a hlubin bytí a zjevit nekonečno.
Pravda nám bude vzkříšením a životem jen tehdy, zničí-li všechen omyl i věření, že Mysl, jediná nesmrtelnost člověka, může být poutána tělem a Život ovládán smrtí. Hříšný, nemocný a umírající smrtelník, není podobou Boha, dokonalého a věčného. Hmota je primitivní věření smrtelné myli, protože tato, tak zvaná smrtlná mysl, nemá vědomost o Duchu. Pro smrtelnou mysl je hmota podstatná a zlo skutečné. Tak zvané smysli smrtelníků jsou hmotné. Proto jejich tzv život závisí na hmotě. Tato tělesná hmotná mentalita, chybně zvaná mysli, je smrtelná. Proto by člověk byl zničen, kdyby pro duchovního skutečného člověka neexistovalo nerozlučné pouto s Bohem, jak Ježíš zjevil. Svým zmrtvýchvstáním a na nebevstoupením ukázal Ježíš, že smrtelný člověk není skutečnou podstatou lidství a že tato neskutečná, hmotná smrtelnost mizí před tváří skutečnosti.

Článek je z mého osobního Blogu zde