Posmrtné pekelné zkušenosti

15.12.2009 12:49

Posmrtné zkušenosti. příběhy lidí, kteří se ocitli na druhé straně, na straně jiného světa. Povíme si několik příběhů, ale napřed se podíváme shrnutě, co nás čeká hned potom, co se naše duše oddělí od těla. Možná se optáte, jeli to vůbec možné. odpovědi najdete například zde. Nebudu to zde zbytečně opakovat. Víme, že většina prožitků je příjemných. Lidi se neradi vrací zpět do těla. Je však bohužel zaznamenáno i několik pekelných prožitků. Nebudu se zde zabývat vyjímečně mozkem či myslí, jak to je u předchozích článků, ale jen příběhy. Nebudu je rozebírat, i kdybych chtěl. Jen a jen příběhy, příběhy pekelné a plné strachu.

Příběh 1

Tento příběh začnu po oddělení duše (jájství) od těla (hmoty) ,,Vzpomínám si, že mne to jako vtáhlo do zuřivého víru. Nejdříve jsem nevěděla, co se děje. Potom jsem si uvědomila, že mé tělo je taženo hlavou napřed. Zpanikařila jsem, a snažila se bojovat, zachytit se za okraj víru. Jediné, na co jsem dokázala pomyslet, byly mé dvě děti. Neměl se o ně kdo postarat. Žadonila jsem ,,prosím, te´d ne" ale táhlo mi to dále. Snažila jsem se alespon něco zahlédnout. ale šechno, co jsem viděla byla ta děsivá prázdnota. Myšlenka samoty v ní.A děsivá prázdnota víru, měnícího se v trychtýř. Stále jsem se pokoušela zachytit okraje, ale prasty se neměly čeho chytit. opadla mě hrůza, skutečná hrůza. Uviděla jsem černou skvrnu, tmavší než ten trychtýř. Pak se objevil bílý bod, jako jasné světlo na konci trychtýře. Ale když jsem se dostala blíže, uviděla jsem , že je to malá bílá lebka. Zvětšovala se a šklebila se na mě Nebyla jsem k smrti vyděšena, ale zmocńoval se mě i vztek. Snažila jsem se zadržet čehokoliv, co by zpomalilo můj pád. Lebka se najednou roztříštila a můj pohyb se zpomalil. Probudila jsem se v těle. V nemocnici. 

Příběh 2

 

V následujícím příběhu se setkáme s pronásledováním umírajícího člověka bytostmi, jež ho čekaly v tunelu. Opětovně budeme v příběhu pokračovat až po oddělení duše od těla. ,,Ucítila jsem, jak mě něco táhne do tunelu. Byl to hrozný zážitek, protože jsem kolem viděla lidi z mé minulosti, lidi, kteří už byli mtví, lidi kteří udělali či řekli něco, co mi nějakým způsobem ublížilo. Smáli se a výskali, až se mi zdálo, že už to nevydržím. Žadonila jsem zas a znovu, abych se směla vrátit. Na konci tunelu jsem viděla světlo, ale nepodařilo se mi k němu dostat. Najednou jsem ležela zpátky v posteli, a necítila nic jiného, než vděčnost, že jsem nezemřela.

 

Příběh 3

 

Tento příběh vyprávěla pacientka jedné kaliforntské nenocnice. Vyplula ze svého těla přímo do tunelu a potom vyrazila tunelem k jasnému světlu. Jakmile dosáhla světla, uviděla pustou krjinu se zvlněnými pahorky obsazenými nahými lidmi. Stáli jeden vedle druhého, bez jediného pohybu a hleděli přímo na ní. Byla tím tak vyděšená, že začala vřískat. To jí svrhlo zpátky do jejího těla.

Pekelné případy se vyznačují.

  • Mdlá nebo děsivá zjevení
  • Pustá ošklivá krajina
  • Hrozby, výkřiky, ticho
  • Nebezpečí a možnost násilí
  • Pocit chladu

Věříte? Nevěříte?