Velký třesk - opravdu?

19.12.2009 12:50

Koho se kdy nezmocnila posvátná úcta při pohledu do hlubin oblohy poseté hvězdami za jasné noci? A kdo si kdy nepoložil otázku, zda za celým vesmírem nestojí nějaká inteligence? Kdo se neptal sám sebe, zda je naše planeta jedinou, která nabídla příznivé podmínky pro existenci živých bytostí? Podle mě se jedna o obyčejnou zvídavost lidské mysli.

Moderní kosmologie je založena na Einsteinově teorii relativity, která charakterizuje gravitaci jako zakřivení prostoru a času. Ukazuje, že náš vesmír není ve své současné podobě ani věčný, ani statický. Neustále se vyvíjí a expanduje. Tato teorie je v souladu se základními představami dávných buddhistických kosmologů, podle nichž všechny kosmické systémy procházejí fázemi formování, expanze a konečného zániku. Tedy to, co buddhismus již dávno věděl, vědci zjistili až v minulém století, a sice že náš vesmír je zakřivený a rozpíná se.

Předpokládá se, že ohromná expanze vesmíru, započala velkým třeskem, jenž měl proběhnout někdy před 12 až 15 miliardami let. Většina vědců je přesvědčena, že několik sekund po uvedené explozi, klesla teplota na úroveň,kdy mohly probíhat reakce, při niž začala vznikat lehčí jádra prvků, ze kterých později vznikla hmota ve vesmíru. Znamená to, že se veškerý prostor, čas, hmota a energie zrodily z jediné ohnivé koule hmoty a záření.

Mýty v buddhismu

V Tibetu existovala soustava mýtů o stvoření, které se zrodily v předbuddhistickém  náboženství Bon. Ústřední myšlenkou oněch mýtům zrod řádů z chaosu, světla ze tmy, dne z noci, bytí z nebytí. Uvedené akty byly dílem nadpřirozených bytostí, které zrodily všechno. Další série mýtů vykresluje vesmír jako živoucí organizmus zrozený z kosmického vejce. (velký třesk??) A teď pozor, další mýtus je, teorie o atomizmu, jenž nahradil pluralitu nedělitelných atomů coby základních jednotek reality jediným základním substrátem. A konečně, existuje i teorie, hlásající vývoj vesmíru na základě bezúčelného, nahodilého vývoje vzniku hmoty ( v buddhismu teorie čarvaka) Zde se již buddhismus hodně blíží k vědeckým kapacitám.

Je více vesmíru? A kolik bylo velkých třesků?

V buddhismu je vývoj vesmírného systému chápán v rámci čtyř základních stádií označovány jako

1, prázdnota

2, formování

3, trvání

4, destrukce

Každá z těchto fází má trvat dlouho. Teprve v poslední části formování, mají vzniknout živé bytosti. Podle buddhistů je tedy více vesmíru, více než zrnek písku v řece Ganze, ale rovněž názor, podle něhož se tyto vesmíry ustavičně nacházejí ve zrodu a zániku. A pak zde dochází k mnoha dalším otázkám, jako, bylo velkých třesků v minulosti více? Kolik existuje vesmírů najednou? Je vesmír konečný nebo nekonečný, jak mimo jiné tvrdí i buddhisti? Bude se náš vesmír rozpínat donekonečna, nebo se začne smrš´tovat, posléze skončí velkým smrštěním. A jestli došlo k jedinému třesku, byl to počátek kosmu, vesmíru, hmoty tak jak jí známe? Tedy otázka zní, byl velký třesk skutečně počátek všeho?

Pokud by takový absolutní počátek existoval, vedlo by to logicky ke dvěma možným závěrům. Jeden, podle něhož je vesmír složen pomocí inteligence, druhá možnost zní, že ke vzniku nebylo potřeby žádné příčiny. Obojí buddhismus odmítá. Pokud by vesmír stvořila jakási inteligence, zůstávají otázky, týkající se jejího ontologického postavení a stanovení druhu reality, jejž představuje.

Proč nemůže za zrod vesmíru inteligentní bytost

Svět je příčina a následek. Tedy nemůže být začátek. Pokud se do řetězce příčin a následků začlení absolutní počátek, vznikne nám v řetězci přinejmenším jeden příklad, jenž se sám ze zákona kauzality vymyká. Onen počátek, který je v podstatě první příčinou, by existoval sám bez příčiny. A nic nemůže vzniknout jen tak bez příčiny, bez čehokoli.

Buddhismus i věda se zásadně shodují v tom, že vesmír nestvořila inteligentní bytost, tedy bůh. Jestliže by to z druhé strany chápali velký třesk jako počátek, musíme chtíc nechtíc, přijmout myšlenku coby příčinu vesmíru jakýsi transcendentální princip. Nemusí to ale nutně znamenat božský přirozenost.

Pokud ale velký třesk není počátečním okamžikem, ale spíše jen jakýmsi bodem termodynamické nestability, vytváří se prostor pro další výklad k zrodu. Osobně si myslím, že velký třesk není oním počátkem všeho. Podmínky panující v našem vlastním vesmíru navozují dojem, jako by se musely vyvinout ve stavu, kdy panovala velice vysoká teplota a hustota. To znamená, že třesk musel z něčeho vzniknout. Buddhismus tvrdí, že nejdříve probíhá období formování, následuje etapa, kdy vesmír trvá, poté fáze zničeni, a nakonec etapa prázdnoty, jenž předchází vytvoření nového vesmíru. Během období prázdnoty, přežívají prostorové částice, z niž se později vytvoří veškerá hmota v vesmíru. A právě ony představují příčinu vedoucí ke vzniku nového vesmíru, hmoty, z které se stává i naše hmotné schránky(lidi, zvířata) a pochopitelně energie.

Pokračování. ...